Průměrná slovenská domácnost vynakládá každý měsíc zhruba 17% svých celkových výdajů na potraviny a přibližně 15% směřuje na bydlení a energie. Pokud nepočítáme daně, pojištění a splátky půjček, tak jsou to právě potraviny a bydlení, na což vynakládáme největší část svých rodinných rozpočtů. V našem pomyslném žebříčku následují výdaje na dopravu, kam směřuje zhruba desetina měsíčních výdajů. A právě tyto položky dnes také nejvýrazněji zdražují.
Ceny benzínu jsou na rekordních hodnotách. Kolik času musíme odpracovat k natankování plné nádrže?
Podle údajů Statistického úřadu SR za 11. letošní týden, se ceny 95-oktanového benzínu na týdenní bázi prudce zvýšily až o 3,7% a dosáhly úrovně 1,700 eur za litr. A ceny nafty si na týdenní bázi připsaly téměř 4% a vzrostly na úroveň 1,608 eur za litr.
I v meziročním srovnání si za benzin a naftu výrazně připlácíme. Benzin 95 je oproti loňsku dražší o zhruba 27%. Ještě výraznější růst ale zaznamenává nafta, která je až o 37% dražší než loni. Pokud si to promítneme na plnou natankovanou nádrž benzínu (50 litrů), tak dnes za ni zaplatíme až 85 eur, ale před rokem nás stála 67 eur, tedy o 18 eur méně. Po přepočtení na odpracovaný čas to pro nás znamená, že zatímco loni jsme na plnou nádrž benzinu museli pracovat 9 hodin, tak dnes to je více než 11 hodin.
Ještě dramatičtější rozdíl je u naftových motorů, jelikož za plnou nádrž dnes zaplatíme až o 22 eur více než loni, tedy 80 eur. Na natankování plné nádrže jsme loni museli strávit v práci téměř 8 hodin, ale dnes je to až o 3 hodiny déle.
Zdražování pohonných hmot na našich pumpách navazuje na rychle rostoucí ceny ropy na komoditním trhu. Nahoru je ropa tlačena hlavně obavami z jejího nedostatku na trhu po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině.
Které potraviny oproti loňsku nejvíce zdražily? A o kolik víc musíme pracovat na jejich koupi?
Únorová inflace dosáhla meziročního růstu až o 9 %. Pod růst inflace se podepsaly hlavně dražší potraviny, jejichž tempo růstu i v únoru výrazně zrychlilo a dosáhlo až 9,6 %. Mohou za to rostoucí ceny agrokomodit a energií ve světě a zvyšování nákladů na přepravu. Očekáváme, že ceny potravin budou v příštích měsících nadále růst silným tempem nad 10 %. Válka na Ukrajině přispívá ke zdražování potravin dvěma způsoby. Prvním z nich je zdražování energií a benzínu, což se následně promítá i do cen potravin. Druhým způsobem je přímé zvyšování cen obilovin, protože Ukrajina i Rusko patří mezi největší světové producenty pšenice a kukuřice, ale i rostlinných olejů.
Ceny obilovin i olejů na světovém trhu nyní kvůli válce prudce rostou. Můžeme tedy očekávat, že jejich ceny půjdou ještě vzhůru iv našich obchodech. V únorových cenách, za které máme nyní údaje, není totiž ještě zahrnuto zdražení v důsledku narušených dodávek surovin z Ukrajiny a Ruska.
V čele našeho cenového žebříčku se nachází několik druhů zeleniny. Nejvýraznější meziroční růst zaznamenal petržel, který je až o 55 % dražší než loni a okurky, které si připsaly téměř 50 %. Cenový růst v rozmezí 20 až 30 % dosáhly ještě více druhů zeleniny – brambory, rajčata, paprika, mrkev, celer a zelí.
Kromě zeleniny se mezi potravinami s nejvyšším cenovým růstem umístily rostlinné oleje, mouka a pečivo a také mléčné výrobky. Rostlinný olej byl v únoru meziročně dražší až o 31%. Za klasické bílé rohlíky dnes zaplatíme o téměř 30 % více než loni a pšeničná mouka je dražší o čtvrtinu. Chléb nás vychází přibližně o 14 % více než před rokem.
V rámci mléčných výrobků nejvíce zdražilo máslo, a to až o 28 %. Výrazně dražší jsou ale i další mléčné výrobky – mléko, brynza, smetana i tvrdé sýry si připisují zhruba 15 %.
Zdražování potravin se samozřejmě promítá i do prodlužování času, který musíme na jejich koupi odpracovat. Na koupi 1 kg petržele jsme loni museli odpracovat 13 minut, ale po letošním zdražení je to až 21 minut. Druhé nejvýraznější zdražení dosáhly okurky, tam se doba strávená v práci prodloužila z 16 na 25 minut. Na koupi 1 litru rostlinného oleje jsme loni pracovali 14 minut, dnes to je 19 minut. A na koupi másla se čas prodloužil z 9 na 12 minut.
Poměrně drahou potravinou je maso, takže jeho ceny spotřebitelé citlivě sledují. Hovězí maso je meziročně dražší o 10 až 20 %.
