Ceny na Slovensku by letos měly vzrůst přibližně o 8%, příští rok ještě více o 10 až 14%. Vysoká inflace bude doprovázena oslabením ekonomického růstu, který by se měl v příštích letech pohybovat mezi 2 až 3%. V případě dramatického scénáře války na Ukrajině by se mohl v příštím roce dokonce zastavit. Při představení nové střednědobé predikce Národní banky Slovenska (NBS) to uvedl její guvernér Peter Kažimír.
Centrální banka v současné situaci plné nejistoty připravila tři různé odhady budoucího vývoje. Jedná se o scénář válečný, dramatický válečný ak porovnání i scénář bez války, protože problémy s růstem cen a zpomalením ekonomiky by se objevily i bez konfliktu na Ukrajině.
„Předpokládáme, že průměrná inflace na Slovensku v letošním roce se bude pohybovat kolem úrovně 8 %. V dalším roce 2023 předpokládáme další růst inflace, podle toho, jaký scénář se naplní, na úrovni 10 až 14 %,“ vyčíslil guvernér NBS s tím, že takový nárůst cen bude znamenat i pokles reálných mezd na Slovensku.
„Předpokládáme, že naše ekonomika se v příštích třech letech bude hýbat mezi 2 až 3 %. Pokud bychom zažili ten horší, dramatický scénář, ekonomický růst by se v příštím roce dokonce mohl i zastavit,“ avizoval Kažimír. Ekonomické následky války na Ukrajině odhaduje NBS v rozpětí 4 až 7 % hrubého domácího produktu (HDP), tedy přibližně 4 až 7 miliard eur.
Nejdůležitější vliv na slovenskou ekonomiku bude mít podle NBS letos slabší zahraniční poptávku a krátkodobě narušené dodavatelské řetězce. Spotřebitelská poptávka zejména v příštím roce zase negativně ovlivní pokles reálných příjmů obyvatel.
Centrální banka připomíná, že ceny energetických komodit výrazně rostly již před vypuknutím války na Ukrajině. Původně se uvažovalo, že zůstanou na vysokých úrovních ještě nějakou dobu, s následnou korekcí v dalších letech. Ještě v zimě tak NBS předpokládala letošní inflaci 5,5%, v dalších letech pak její pokles k úrovni 2%.
Největší příspěvek k inflaci by měly tvořit právě regulované ceny energií, a to zejména plynu. Nákladové faktory jako ceny energií a potravin se následně promítnou i v ostatních položkách spotřebního koše. Vysoký růst cen tak sníží koupěschopnost domácností.
Podle NBS se zhorší i hospodaření vlády. V dalších letech mohou schodky veřejných financí při horších scénářích vzrůst na úrovni 4 až 6 % HDP, a to i vlivem pomoci Ukrajině a financování migračních pohybů.
Vláda má podle Kažimíra v rukou nástroje na pomoc lidem při zdražování. „Můžeme pouze doporučit a podpořit to, aby se naše vláda, tak jako další vlády v Evropě, soustředila na nejohroženější skupiny. To jsou rodiny s dětmi, rodiny kde je jen jeden rodič, starší lidé. To jsou skupiny, které z hlediska jejich spotřebního koše mohou být více ohroženy než jiné,“ doplnil guvernér.
